O webu
Bannery a partneři
Popisy motorů
Teorie a další články
Slovník pojmů
Časté otázky
Srovnání motorů
Převaděč jednotek
Zajímavé odkazy
Literatura
Expozice
For English readers
Popis zbraní
Pilot Súčka
Technik u dopravky
Jindřichův Hradec
Jesenicko 2.0
ZK VFR Objects
FSbox - crashboxy
Přehled scenérií ČR
Poznatky z tvorby
Časté problémy s FS
Lock On - tutorial
Ka-50 Black Shark
Cyklovýlety
Kalendář akcí
Mapa leteckým muzeí
Letecké dny v ČR/SR
Aviatická pouť 2010
Aviatická pouť 2012
CIAF 2000
CIAF 2002
CIAF 2003
CIAF 2004
CIAF 2005
CIAF 2006
CIAF 2007
IFD 2008
Přerov 2005
Přerov 2006
Flying Rhino 2005
Flying Rhino 2007
Flying Rhino 2008
Flying Rhino 2009
Ramstein Rover 2012
Náměšť, Hradec 95/6
Náměšť 1995 a 1996
Náměšť 2006
Mošnov 1989
Den NATO 2006
Den NATO 2007
Dny NATO 2008
Dny NATO 2012
Čáslav 2007
Sliač 1964
Sliač 2003
Sliač 2005
Národné let. dni 2007
Malacky 2009
CSIAF 1992
Le Bourget 2007
RIAT 2009
TLP 2008
Duxford 2008
Kecskemét 2008
Kecskemét 2010
Airpower 2009
NTM 2009
Radom 2013
Cihelna 2006
Cihelna 2007
Cihelna 2010
Cihelna 2012
Den Pásovce 2009
Den Pásovec 2010
Kbely
Bílý Potok
Olomouc Neředín
Králíky, tvrz Bouda
Lešany
Vyškov
AirPark Zruč
TM Brno
Krakow 2013
Muz. Orla Bialego
Świdnica
Košice
SPSL 2008
Messerschmitt Stif.
Schleißheim
Cottbus
Gatow
Peenemünde
Sinsheim
Gatčina
NASM
Castle Air Museum
Hill Aerospace Museum
Pacific Air Museum
USS Hornet
Planes of Fame
Cradle of Aviation
Kennedy Space Center
Midland
Museum of Flight
USS Interpid
Hendon
De Havilland Museum
Le Bourget Museum
Linköping
Aeroseum
Ängelholm
Moskva
Siem Reap
Bukurešť
War Remnants Museum
Rimini
Caproni
Autosalon 2005
AUTOTEC 2008
Ecce Homo 2005
Ecce Homo 2006
Ecce Homo 2007
Ecce Homo 2008
Ecce Homo 2009
FMX Brno 2010
Let nad Jeseníky I
Let nad Jeseníky II
Let v Piper L4J
Praha - Chania 2007
Priessnitzův pohár 07
Delfín OK-ATS
JAS-39 Gripen
Panorama
Medlánky 24.2.2008
Depozit TM Brno
Dargen
Ignis Brunensis 2008
aukce Mariánské Láz.
California agric. mus.
Petroleum museum
|
LOCK ON Modern Air Combat Vzlet a přistání Cílem každého letce je, aby se počet jeho vzletů rovnal počtu přistání. V reálu je přistání otázkou života a smrti, v simulátoru na tom závisí úspěch mise. Přistávací manévr je jednou z nejsložitějších fází letu a proto ji je nutné dokonale nacvičit.
1. Vzlet Na vzletu není nic složitého. Obvykle budete vzlétat na plnou forsáž. V reálu je ale pokud to není nutné doporučován vzlet jen na maximální tah - šetří se palivo i motory. Pokud začínáte na dráze, vysuňte klapky do startovací polohy (nikoliv přistávací), ujistěte se, že máte zavřenou kabinu a že máte dostatek paliva. Aby vše odpovídalo realitě, mějte letoun zabržděný a plynule zvyšujte tah. Na maximální výkon by jste se měli dostat za 5-10 sekund, sledujte teplotu výstupních plynů. Pokud jsou motory v pořádku, odbrzděte. Po dosažení rychlosti asi 200 km/h se odlepuje přední podvozkové kolo od dráhy. Zde je jediné nebezpečí při startu, a to příliš prudké přitáhnutí a zničení motorů nebo exploze letounu - nesnažte se letoun od dráhy urvat silou. Při rychlosti 220-320 km/h se letoun vznese - závisí to na jeho typu, množství paliva a munice a na výkonu motoru. Vytrimujte výškovku, aby se stroj moc nezakláněl nebo nepadal na příď. Stoupejte pod úhlem zhruba 20-30°. Pokud je vše v pořádku a motory pracují bezchybně, zasuňte ve výšce asi 30 metrů podvozek. Při dostatečné rychlosti (cca 400 km/h) zasuňte vztlakové klapky - asi tak ve výšce 100 metrů nad zemí. Pokračujte podle navigačního systému směrem k prvnímu waypointu. Vzlet z letadlové lodi není nikterak složitější. Klávesa "U" vás připraví do startovací pozice a za vašim letadlem se vysune deflektor spalin. Vysuňte vztlakové klapky do startovací pozice. Postupně přidávejte plyn, mějte zabržděno. Společně se zapnutím forsáže uvolněte brzdu. Po opuštění lodi (skokanského můstku) mějte stále zapnutou plnou forsáž, okamžitě zasuňte podvozek a jen mírně stoupejte. V žádném případě nepřitáhněte prudce páku. Až letoun nabere rychlost kolem 400 km/h, zasuňte klapky a dále pokračujte podle navigačního systému. 2. Přistání je ovlivněno mnoha faktory. Počasí - má zcela zásadní vliv
Letoun - závisí na něm nejen způsob vedení přistání, ale také
jeho složitost.
Přistávací plocha Nejsnazší je tedy přistát s moderním letadlem bez závad a se zbytkem paliva, za pěkného počasí, bez větru a na dlouhé dráze. Nejhorší situace je při přistání na letadlové lodi za nulové viditelnosti a při bočním větru - v tom případě je nutná maximální koncentrace a žádná zbrklost. Dále budu vše vysvětlovat na letounu MiG-29, který je pro učení základů asi nejlepší. 3. Systém přístrojového přistání (Instrument Landing System - ILS) Přistávací dráha vybavena tímto systémem vysílá do prostoru, ze kterého přistávají letadla, signál. Letoun signál přijme, zjistí podle něj zda se nachází v ideální sestupové dráze, zda je vlevo, vpravo, nad nebo pod dráhou. Takto je letoun, vlastně pilot, veden zhruba ze vzdálenosti 15 km až po dosednutí v tenkém kuželu. Poloha je pilotovi signalizována křížem - svislá čára a vodorovná čára. "Tam, kde se čáry protínají, tam je potřeba letět". Protínají-li se tedy do tvaru písmene L, je nutno letět trochu vlevo a níž. Přesný kříž označuje ideální sestup. 4. Nejdříve je potřeba připomenout přístroje, které je pro zdárné dokončení přistání potřeba sledovat. Žlutě jsou vyznačeny ty, které se sledují když je k dispozici HUD a MFD. I když to není bezpodmínečně nutné, doporučuji sledovat i ukazatel horizontální situace (HSI)
5. Navigační režimy Je potřeba připomenout navigační režimy ruských letounů. Pokud jste v jakémkoliv jiném režimu (vzdušný boj na velkou vzdálenost, přilbový zaměřovač, protizemní útok apod.) a zmáčknete klávesu "1", dostanete se do režimu MARŠ (na HUD samozřejmě psáno v azbuce). Tento režim je určen pro navigaci po letové trase, jednotlivé traťové body jsou značeny kolečky. Poslední bod před přistáním bude kosočtverec. Právě navigace do tohoto bodu zahájení přistávacího manévru je druhým režimem, nazvaným VOZV. V tomto bodě začíná přistání a režim se přepíná do POS. Režim POS vás nejprve navede do poloviny sestupové dráhy a pak až na plochu. V režimu POS je aktivní systém ILS. Mezi režimy lze přepínat klávesou "1" a to v cyklu MARŠ, VOZV, POS, nic, MARŠ atd. Klávesou ";" se přepínají buď traťové body nebo letiště. 6. Příklad režimu POS Letoun je naváděn do poloviny sestupové roviny, kde se znovu usadí do signálu ILS a je naveden na dráhu. U MiGu-29 jsou pro vás směrodatné údaje na HUD, HSI a MFD.
7. Využití HSI při přesném letu po určené trase HSI vám dává přehled o vaší poloze vzhledem k naplánované trase. Pro přesný let jsou důležité dvě šipky - dvojitá bílá a normální žlutá. Bílá šipka ukazuje směr mezi předcházejícím a právě zvoleným waypointem. Tento směr se nemění, pokud letíte po směru bílé šipky, letíte rovnoběžně s naplánovanou trasou. Žlutá šipka určuje aktuální směr ke zvolenému waypointu. Pokud se nenacházíte na plánované trase, šipky se nepřekrývají a vy musíte provést korekci vašeho letu, aby jste se na trasu znovu dostali. Korekce se provádí tak, že se od směru, který vám ukazuje žlutá šipka vychýlíte zhruba o 30° na stranu, kde není bílá šipka. Poletíte tak dlouho, dokud se obě šipky téměř nepřekryjí. Pak se otočíte do směru šipek a pokud se překrývají, jste na trase. Při navigačním režimu POS vám bílá šipka ukazuje směr trasy sestupu na dráhu a tedy i směr přistávací plochy. V oblasti letiště se pak dobře zorientujete, protože budete na HSI vidět, zda letíte rovnoběžně s dráhou, proti ní, zda letíte kolmo, atd. K tomu žlutá šipka obvykle ukazuje střed dráhy (ne vždy) a na počítadle je vzdálenost, takže přesně víte, kde se nacházíte.
8. Navedení na přistání a vedení sestupu Po splnění mise se v režimu MARŠ dostanete na poslední waypoint (kolečko na MFD), kde se vám režim automaticky přepne na VOZV. Režim VOZV vás navede do bodu zahájení přistávacího manévru, který je cca 15 km před prahem dráhy, ve výšce 1000 metrů. Bílá šipka na HSI vám ukazuje směr od posledního waypointu do bodu zahájení. Žlutá šipka ukazuje směr do vaší aktuální pozice k bodu zahájení. Pokud letíte přesně po naplánované trase, musí se šipky překrývat. Už před bodem zahájení byste měli myslet na brždění, a to na rychlost 300-350 km/h. Těsně před bodem zahájení se nasměrujte na letiště, vytáhněte podvozek, klapky a dále brzděte na rychlost přibližně těch 270 km/h. Usaďte se do signálu ILS (vycentrovaný kříž). Nezapomeňte udržovat stálou rychlost odvykle kolem 250-270 km/h (podle hmotnosti). Optimální otáčky motoru jsou mezi 80 a 85%. Se stálou rychlostí souvisí i téměř neměnné vyvážení letounu. Vyvažte jej tak, aby po puštění páky letoun klesal rychlostí 3-4 m/s. Nezapomeňte jemně vyvažovat během celého přistávacího manévru, ušetří vám to spoustu námahy s korigováním výšky pomocí přitahování a odtlačování páky. Ve vzdálenosti 5 km od prahu dráhy se ozve přerušovaný signál a rozsvítí kontrolka Marker na signálním table. V tomto bodě by už měly být parametry sestupu na správných hodnotách a na místě jsou už jen mírné korekce směru, rychlosti letu a rychlosti sestupu. Ještě jednou zkontrolujte stav podvozku. Stále kontrolujte výšku na radiovýškoměru. Může se totiž stát, že přestanete sledovat třeba variometr nebo otáčky motoru a najednou jste 30 metrů nad zemí. Třeba se z toho po razantním přidání plynu dostanete, ale pak už budete muset celé přistání opakovat. Nejnebezpečnější je zbrklost a nepozornost. Ve vzdálenosti 1,5 km od dráhy se ozve rychlý přerušovaný signál.
Pokud v tomto bodě, ve výšce 70 metrů nad zemí, nejste dokonale srovnaní v
ILS, přerušte přistání, vyleťte na okruh kolem letiště a celý manévr přistání
opakujte. V opačném případě to nedopadne dobře. Pro určení polohy vzhledem k letišti se při radiové korespondenci používá 1., 2., 3. a 4. zatáčka, upwind (proti větru), downwind (po větru), base leg a final. Podle toho, na kterou stranu se po vzletu točí první zatáčka (určeno poměry v okolí letiště - civilní budovy, směr větru atd) se určuje levý a pravý downwind. Na obrázku je profil letu při opakování nepovedeného přistání. Dole je ukazatel HSI a zapnutý navigační režim v jednotlivých fázích přistání.
9. Přistání za větru Když už fouká vítr, tak je nejlepší, když je to proti vám. Rychlost pohybu letounu při přistání vůči vzduchu (indikovaná rychlost) je stejná jako za bezvětří, ale rychlost vzhledem k zemi je nižší. Pokud tedy proti vám fouká vítr o rychlosti 30 km/h a vaše indikovaná rychlost je 250 km/h, vůči zemi se pohybujete rychlostí 220 km/h. Tím se zkrátí dojezd a zmenší nebezpečí přejetí dráhy, rychlého dosedu atd. Letadlové lodě toho využívají a tak pokud mají přistávat letadla, otočí se plnou rychlostí proti větru. V takovém případě se může letoun dotknout dráhy rychlostí 180 km/h, i když jeho přístroje ukazují rychlost 250 km/h. Opakem je přistání po větru. Indikovaná rychlost je stále 250 km/h, ale skutečná rychlost může být třeba 280 km/h. S tím zase souvisí délka dojezdu. Nejhorší je ale boční vítr. S jeho směrem a rychlostí je nutno počítat
během celého sestupu. Zkoušel jsem přistávat při větru 20 m/s. Během sestupu byl letoun nasměrován o 8° doprava, těsně před dotekem bylo potřeba až 15°.
10. Přistání na letadlové lodi Až na nutnost vytažení přistávacího záchytného háku se od normálního přistání příliš neliší. Jen vaše přesnost musí být podstatně větší. Letištní dráha má obvykle rozměr 60x2500 metrů, dráha na letadlové lodi má dohadem 20x150 metrů a vy se jí musíte dotknout na ploše zhruba 10x40 metrů. Dávejte pozor na radiovýškoměr. Ten vám ukazuje výšku nad vodou, ale paluba lodi je o dost výš - asi tak 20-30 metrů. 11. Parametry vzletu a přistání Podle hmotnosti a typu letadla je vzletová rychlost 220-320 km/h, délka rozjezdu je 250-600 metrů s přídavným spalováním. Bez něj je rozjezd asi o polovinu delší. Přistávací rychlost je zase podle typu a hmotnosti letadla 220-300 km/h, délka dojezdu je s padákem nejméně 350 metrů, bez padáku a při vyšší hmotnosti může překročit 1000 metrů. 12. Závěr Možná se vám zdá zbytečné tak dlouhé povídání jen o přistání, ale věřte, že za špatných podmínek je potřeba vědět co nejvíce o tom jak se bezpečně dopravit na zem. Vytvořte si jednoduchou misi, ve které budete startovat asi tak 20 km před prahem dráhy ve výšce 1000 metrů a při rychlosti 350 km/h. Nejprve zkoušejte přistát za dobré viditelnosti pomocí ILS na HUD. Pak to zkuste jen podle HSI. Dále si nastavte malou viditelnost, aby vás to nesvádělo se dívat ven. Zkoušejte dále - s bočním větrem, se startem a přistáním na stejném letišti, přistání na letadlové lodi, ..
Poslední aktualizace: červenec 2004 Pokud máte připomínky, nebo narazíte na chybu, prosím napište Zpět na homepage www.leteckemotory.cz |