J83

Fairchild, USA

XSM-73 Goose
M.185

V březnu 1953 vydalo USAF požadavek na vytvoření ze vzduchu a ze země vypouštěných klamných cílů, které měly zmást protileteckou obranu při útoku amerických strategických bombardérů. V prosinci 1955 získal Fairchild kontrakt na vývoj systému "Weapon System 123A", jehož součástí měl být ze země vypouštěný klamný cíl SM-73 Goose. Projekt ze vzduchu vypouštěného cíle získal v únoru 1956 McDonnell Aircraft, zde se jednalo o cíl ADM-20 Quail.

Vývojem motorů pro tyto cíle byly v listopadu 1954 pověřeny firmy General Electric (motor J85) a Fairchild (motor J83). Požadovaný motor měl mít tah 10,9 kN a poměr tahu ke hmotnosti 10:1. Fairchild navrhoval lehký motor konvenčního schématu. General Electric použil pokročilejší design, umožňující dosažení vyššího poměru tahu ke hmotnosti. U prvních verzí těchto motorů se předpokládala omezená životnost (z důvodu použití na jednorázových prostředcích), další verze již měly být složitější a s delší životností.

Fairchild při vývoji využil zkušenosti z vývoje předchozí konstrukce J44. V první polovině roku 1956 už prototyp XJ83 dosahoval tahu 8,9 kN, začátkem příštího byl už způsobilý k letovým zkouškám. K testování motoru byl určen upravený bombardér B-57. Klamný cíl XSM-73 vykonal v od čevna 1957 do podzimu 1958 celkem 15 letů, ještě s motory Armstrong Siddeley Viper 3. Motor YJ83-R-3 byl nainstalován až v listopadu 1958.

Projekt prostředku XSM-73, s nímž byl vývoj motoru J83 pevně svázán, se nevyvíjel dobře - objevovaly se problémy se startovacím motorem, se samotným letovým motorem J83, s materiálem, použitým na drak klamného cíle, navíc XSM-73 nebyl schopen dostatečně věrně simulovat radarový odraz B-52. Vývoj XSM-73 tak byl v prosinci 1958 zastaven, měsíc po zastavení vývoje J83. USAF rozhodlo, že J85 má větší šanci dostat se na požadované výkonové parametry a mít širší využití - u cílů ADM-20 Quail, ale i u různých cvičných a menších dopravních letounů. V případě J83 USAF počítalo s použitím pouze na XSM-73. Zastavení vývoje J83 vedlo i ke zrušení celé Fairchild Engine Division, došlo k tomu v létě 1959.

Motor J83 měl 7-stup. nadzvukový osový kompresor, prstencovou spalovací komoru a 2-stup. turbínu. Suchá hmotnost byla 165 kg, tah 10,9 kN, specifická spotřeba údajně 96 kg.kN-1.h-1. Firma Marquardt pro motor J83 vyvíjela přídavné spalování.

Nadzvukový cíl Northrop XQ-4A měl využívat J83 (prototyp XJ83-R-1), motor však nebyl k dispozici včas a projekt byl zrušen. Pro úplnost uvedu, že původní XQ-4 měly motory Westinghouse XJ81-WE-3 (původni britské označení Rolls-Royce RB93/2 (R.Sr.-2) Soar), ve službě bylo 10 těchto prostředků. Verze navazující na XQ-4A byla XQ-4B, tentokrát již s motory J85 s přídavným spalováním, protože Fairchild již přestal s vývojem leteckých motorů.

Motory J83 měly šanci pohánět i některé pilotované letouny, projekty však skončily neúspěchem, nebo vyhrál konkurenční motory. Čtyři motory J83 byly součástí navrhovaného desetimístného bussines-jetu Fairchild M.185. Projekt se dostal jen do fáze postavení makety letounu. Dále letoun Lockheed JetStar CL-329 měl dostat 4 motory J83, nebo J85. Nebyly však včas k dispozici a do prvních dvou prototypů JetStaru byly nainstalovány dva britské motory Bristol Orpheus, další letouny již měly motory JT12 a později TFE731. Fairchild se také účastnil tendru na pohonnou jednotku cvičného letounu Canadair CL-41 Tutor, zde vyhrál motor J85.

Komentáře k této stránce

Warning: mysql_query() [function.mysql-query]: Access denied for user ''@'localhost' (using password: NO) in /data/www/leteckemotory.cz/www.leteckemotory.cz/article_comments.php on line 210

Warning: mysql_query() [function.mysql-query]: A link to the server could not be established in /data/www/leteckemotory.cz/www.leteckemotory.cz/article_comments.php on line 210
jméno    kontrolní výpočet 5 + 2 =           
Není možné vkládat odkazy začínající http://, použijte h**p://.
Všechny položky formuláře jsou povinné. Nevhodné příspěvky budou bez varování mazány.



Přístupů od 24. 4. 2002