![]() |
Krátké popisy některých méně známých motorů
Miniprofily
Cobra Turbojet, Olympus, GTX-35VS
35S, TJ-350 atd. Cobra Turbojet Tento motor pohání nejmenší proudový letoun na světě - Cristaline Jet (nebo také Cri Cri). Palivem je propan, turbínu vyvinula firma J.E.T. původně pro bezpilotní stroje a velké létající modely. při otáčkách 1750 /s (105000 /min) dává motor 163N tahu (16,6 kg), průměr motoru činí 197 mm, délka 444 mm a hmotnost 3,1 kg. AMT Olympus (Nizozemsko) Toto je druhý možný typ motoru pro letouny MC-15R CriCri Jet, který s těmito motory může letět rychlostí 240 km/h, pokud pracuje jen jeden motor, tak je maximální rychlost 160 km/h. Motor například pohání i zmenšený technologický demonstrátor budoucího švédského bezpiloního průzkumného bojového prostředku SHARC. Hlavní uplatnění ovšem nachází u velkých RC modelů. AMT Olympus má jednostupňový radiální (odstředivý) kompresor, prstencovou spalovací komoru a jednostupňovou axiální (osovou) turbínu. Doba akcelerace motoru z minimálních otáček na maximální je kratší než 4 sekundy, deakcelerace z maximálních na minimální oráčky trvá necelé 2 sekundy. Motor nemá olejový systém, vše zajišťuje palivo. Ochrana před přetočením motoru je zajištěna mikroprocesorovou jednotkou (ECU). Palivem může být kerosin, petrolej, Jet A-1 a nebo líh (white spirit). Motor se prodává přibližně za 5500 USD (= asi 170000 Kč). TTD motorů firmy AMT
* - motor, ECU, palivové čerpadlo, baterie a teplotní senzor GTRE GTX-35VS Kaveri (Indie) Indický turbodmychadlový motor pro pohon sériově vyráběného lehkého indického bojového letounu programu Light Combat Aircraft. Vývoj byl zahájen v roce 1986 v Gas Turbine Research Establishment (GTRE) se sídlem ve městě Bangalore. Maximálního tahu mělo být dosaženo v roce 1999, montáž do LCA měla začít o tři roky později. Práce se ale přibližně o 5 let zpozdily a tak do roku 2002 bylo provedeno pouze 1200 hodin zkoušek z původně plánovaných 8000. Hlavním problémem zůstávají vibrace lopatek kompresoru, který zatím pracuje s maximálním stlačením 19,5 (z plánovaných 21,5). V roce 2003 se plánuje provedení pouze 250 hodin pozemních zkoušek včetně simulace použití ve velké výšce, která se uskuteční v březnu 2003 v institutu leteckých motorů v Moskvě. Současná špatná situace se změní v roce 2004, kdy by měl být hotov nový "nevibrující" prototyp se stejným bezforsážním tahem 5300 kg, ale s hmotností sníženou z 1100 kg na 950 kg. Vedoucí zkoušek, inženýr Hanachander, doufá, že zbývajících 6000 hodin zkoušek bude zvládnuto do roku 2005. Ještě v témže roce má být ukončena certifikace motoru, integrace do LCA skončí v roce 2007. Tah GTX-35VS je bez přídavného spalování 5300 kg, s přídavným spalováním má být přibližně 8200 - 8500 kg. Prototypy letounu musejí zatím létat s americkými motory F404-GE-F2J3 a dnes je již jasné, že první sériové letouny je budou muset mít také. Klimov 35S (Rusko) S těmito motory se původně počítalo jako s jedním možným řešením pro pohon sériových letounů Jak-130. U konstruktérů letounů neuspěly.APEX TJ-350 (JAR) Jednoproudový jihoafrický motor pro bezpilotní cílový stealth letoun. Tah 4,5 kN (asi 460 kg). Turbomeca TR281 Arbizon III (Francie)
KR7-300 (AMNTK Sojuz, Rusko) První ruský motor s krátkou životností pro nadzvukové bezpilotní prostředky, jako jsou řízené střely. Tah motoru je 21,1 kN, specifická spotřeba paliva 0,133 kg.N-1.h-1. Suchá hmotnost motoru je 380 kg, maximální průměr 645 mm a délka 2010 mm. Maximální průtok vzduchu motorem je 35,5 kg/s, nejvyšší stupeň stlačení 4,5 a maximální teplota plynů před turbínou 1057°C.
Více o motoru naleznete v článku Sergej Konstantinovič Tumansky. R95-300 (vývoj AMNTK Sojuz, Rusko; výroba ) První ruský motor pro podzvukové okřídlené střely. Vývoj začal v roce 1976, sériová výroba byla zahájena v roce 1981 a nejspíše následující rok byl motor oficiálně zařazen k sovětskému letectvu. V roce 1986 vznikla a začala být vyráběna verze R95TP-300, na výstavě Motor-2008 byl prezentován typ R95TM-300. Motory řady R95-300 jsou použity na střelách Ch-55, Ch-59 a Ch-35 Motor R95-300 je jednohřídelový, dvouproudový. Motor má automatický elektronický systém řízení, elektrický generátor o výkonu 4 kW a autnomní olejový systém. Spouštění je pyrotechnické. Z motoru R95-300 je možné odebírat vzduch pro systémy bezpilotního prostředku. R125-300 (AMNTK Sojuz, Rusko) Jednohřídelový dvouproudový motor pro bezpilotní prostředky různého určení. Jde o dále zjednodušený derivát motoru R95TM-300, nový motor by měl motory této řady nahradit. R125 je vyvíjen od konce 90. let (jiný zdroj uvádí rok 1994). V roce 2002 byla zvažována aplikace i u letounů s posádkou. Zprávy z roku 2005 hovoří, že motor už podstoupil pozemní zkoušky a plánují se zkoušky za letu. Motor má jednostupňové dmychadlo, třístupňový kompresor a jednostupňovou turbíku. Má automatický elektronický systém řízení, elektrický generátor o výkonu 4 kW a autnomní olejový systém. Spouštění je pyrotechnické. Z motoru je možné odebírat vzduch pro systémy bezpilotního prostředku. Pro motor je charakteristická jednoduchá konstrukce a tedy i nízká výrobní cena. Stránka výrobce v roce 2008 udávaly, že projekt je minimálně ve stavu, kdy už proběhly zkoušky prototypu motoru. Na základě R125-300 mají údajně vzniknout nebo byly alespoň uvažovány varianty R123-300 o tahu do 400 kp, R127-300 s tahem do 900 kp, R130-300 s tahem do 550 kp a turbovrtulový R124-300 o výkonu 455 hp. R135-300 (AMNTK Sojuz, Rusko) Motor byl představen na výstavě MAKS 2005, jde o modernizovanou variantu R125-300. MS400 (Motor Sič JSC, Ukrajina) Nový malorozměrný motor pro pro lehké létající prostředky - letouny s posádkou, bezpilotní prostředky a taktické střely s plochou dráhou letu. Informace o tomto motoru byly poprvé prezentovány na výstavě AERO India 2005 (9. - 13. února) a High Technology of XXI - International Exhibition (Moskva, 18. - 22. dubna 2005). Ukrajinský Motor Sič má už s podobnou kategorií motorů zkušenosti, vyráběl například motory R95-300 pro střely Ch-55. Motor má vysoký poměr tahu ke hmotnosti, nízkou spotřebu, možnost dlouhodobého skladování a nízké náklady na údržbu, je odolný proti nerovnoměrnému proudění vzduchu na vstupu. Motor je spouštěn stlačeným vzduchem, je vybaven elektrickým generátorem a automatickým řídícím systémem. Verze MS400P je úprava motoru pro umístění v podvěsu pod létajícím prostředkem. Základní TTD motorů pro podzvukové bezpilotní prostředky a řízené střely.
V tabulce jsou pro srovnání uvedeny také parametry motoru 36MT, kterému je věnován vlastní článek.
R-67-300 (Sojuz, Rusko ?) Tumanského tříhřídelový, dvouproudový motor, konkurence pro RD-33 u letounů MiG-29. Motor měl pohánět letoun Su-19M, což byl Su-15 s upraveným křídlem a třemi závěsníky pod každým křídlem. Tah R-67-300 s přídavným spalováním měl být 7500- 8000 kp.
Některé zdroje použitých informací a obrázků: Komentáře k této stránce
Není možné vkládat odkazy začínající http://, použijte h**p://.
Všechny položky formuláře jsou povinné. Nevhodné příspěvky budou bez varování mazány. Poslední aktualizace: 14.2.2003 | 19.1.2008 | 10.11.2008 Pokud máte připomínky, nebo narazíte na chybu, prosím napište Zpět na homepage www.leteckemotory.cz |