![]() | Tu-22 |
![]() | Tu-125 |
![]() | M-50 |
![]() | M-56 |
![]() | M-70 |
![]() | A-57 |
![]() | SD MBR |
Na konci července 1954 dostala konstrukční A. N. Tupoleva na základě usnesení č. 1605-726 za úkol zprojektovat nový dálkový bombardér, a to ve dvou variantách: Tu-105 se dvěma motory VD-7 konstruktéra V. A. Dobrynina a Tu-106 se dvěma AM-15, nebo VD-9 (později NK-6). Na zprojektování a postavení prvního letounu byly vyčleněny dva roky, na postavení druhého tři. Letoun měl být schopen nadzvukového letu, především tedy v oblasti ohrožení protivníkovou PVO. Pro letoun o hmotnosti 80-90 tun to znamenalo, že musel být vybaven motory o celkovém tahu nejméně 30 000 kp, což je mnohem více, než mohly poskytovat doposavad používané konstrukce motorů.
Začátek vývoje nadzvukových bombardérů byl unikátní v tom, že bombardér předchozí generace (dá-li se to tak říct), Tu-16, byl teprve zaváděn do služby, přičemž hlavní sílu doposavad tvořily zoufale zastaralé pístové Tu-4. V této době začínal v USA vývoj bombardéru B-58 a Sovětský svaz musel mít urychleně k dispozici svou odpověď.
Tu-105 poháněný motory VD-7 vzlétl poprvé 21. června 1958. První prototyp byl zničen po pár letech kvůli poruše příďového podvozku. Druhý letoun "105A" byl zničen při sedmém letu 21. 12. 1959. V roce 1960 stále ještě nebyly hotovy střely Ch-22 a jejich naváděcí systém, bylo tak rozhodnuto postavit Tu-22 zatím alespoň v průzkumných variantách s horšími letovými vlastnostmi. První sériový letoun Tu-22B byl zničen při nouzovém přistání 17. 11. 1960 kvůli zhasnutí jednoho motoru v důsledku poklesu tlaku oleje. Do roku 1964 došlo ještě k několika haváriím a katastrofám. V březnu 1965 mělo letectvo celkem 105 Tu-22 s motory VD-7M, většina letounů byla průzkumná.
Co se letounu Tu-106 týče, motory AM-15 a VD-9 byly stále jen na papíře a jako nejperspektivnější motor se jevil NK-6. Také jeho vývoj byl značně zdržen. Očekávalo se, že NK-6 bude mít vzletový tah 21500 kp a v 11 km při 1800 km/h tah 10500 kp. V březnu 1956 bylo rozhodnuto postavit "106" se dvěma NK-6. V roce 1957 se už zkoumala možnost instalace silnějších NK-10, jejichž vývoj právě začínal. S těmito motory měl letoun létat rychlostí 2000-2200 km/h, mít praktický dostup 15-16 km a dolet 5000 km. dle rozhodnutí z července 1959 měl být tento letoun předán k letovým zkouškám ve čtvrtém kvartálu 1960. Motoru NK-10 nebyl souzen úspěch, pro "106" musel být tedy s definitivní platností použit NK-6. Oficiální příkaz od Rady ministrů SSSR o dokončení vývoje a uvedení NK-6 do sériové výroby přišel 17. 4. 1958 s tím, že motor by měl dosahovat tahu 22000 kp a měl by projektovanému bombardéru umožnit lety rychlosti 1800 km/h.
Práce na NK-6 začaly už v roce 1955. Jednalo se o v té době motor revoluční konstrukce, první motor využívající titan v konstrukci kompresoru, zároveň to byl první sovětský dvouproudový motor vysokého výkonu, toho času nejvyššího na světě. Konstrukce dvouhřídelového, dvouproudového motoru NK-6:
První zkoušky proběhly v květnu 1958. Letové zkoušky proběhly na Tu-95LL. Motor měl při své hmotnosti 3500 kg z počátku tah 22000 kp, dosažený také díky vysoké teplotě před turbínou 1130K. V listopadu 1960 se na stendu podařilo vyvinout tah 22400 kp při spotřebě 1,7 kg.kp-1.h-1. Také se ale ukázalo, že k zachování 50 hodinového resursu bude nutné snížit dlouhodobý forsážní tah na 19000 kp a maximální na 13000 kp.
Byla rozpracována i modifikace NK-7 pro námořní letectvo, vzletový tah měl zůstat 22000 kp. Dalším motorem z tohoto období byl dvouproudový NK-10, patrně také vycházející z NK-6, zda byl vůbec postaven prototyp, nebo zůstalo jen u návrhu není jasné.
Motory NK-6 a NK-10 měly být použity na řadě letounů, mnohé skončily pouze na papíře:
Ještě v červenci 1963 motor uskutečnil 50 hodin stendových zkoušek, ale vládním nařízením z 30 .7. téhož roku byl vývoj NK-6 i Tu-22 s těmito motory přerušen. Motor byl možná příliš inovativní na svůj čas. Pravda také je, že motor nebyl schopen zajistit požadovaný radius například letounu Tu-125. Další vysvětlení ukončení vývoje může být, že Chruščov v té době podporoval více bezpilotní strategické prostředky - balistické střely. Každopádně zkušenosti z vývoje NK-6 nebyly ztraceny, brzy byly využity při projektování motoru NK-144.
y | - | NK-6 | NK-144 | NK-144 | NK-144 | NK-144 | NK-144A | NK-144A | NK-144A | NK-144V | NK-144-22 | NK-22 | NK-22 | NK-25 | NK-25 4) | NK-25 | NK-25 | NK-32/321 | RD-36-51 | RD-36-51A |
y | kp | 15000 | 13000 2) | 14500 3) | 14800 | 14500 | 14000 | 20000 | ||||||||||||
y | kp | 22000 | 20000 | 17500 | 17500 | 17500 | 18150 | 20000 | 20000 | 22000 | 20000 | 22000 | 25000 | 25000 | 25000 | 25000 | 25000 | 20000 | ||
y | kp | 20000 9) | 3970 5) | 13000 (?) | 15000 | 5000 5) | 5100 | 5100 | ||||||||||||
y | kp | 3500 10) | 3000 6) | 30007) | 3000 6) | 30007) | 3000 7 | |||||||||||||
y | kp | |||||||||||||||||||
y | kp | 800 | ||||||||||||||||||
y | kg.kp-1.h-1 | 0,76 | 0,58 | |||||||||||||||||
y | kg.kp-1.h-1 | 1,7 | 1,6 | 1,65 | 1,95 | 2,1 | 2,08 | |||||||||||||
y | kg.kp-1.h-1 | 1,96 9) | 2,23 1) | 1,56 5 | 2,23 | 1,56 (?) | 1,81 | 1,81 5 | 1,81 | 1,4 | 1,26 | 1,26 | ||||||||
y | 0,86 10) | 0,965 6 | 0,965 | 0,92 | 0,92 6 | 0,94 | 0,94 | 0,917 * | ||||||||||||
y | kg.s-1 | 340 | 236 (?) | 211 (?) | 365 (?) | |||||||||||||||
y | 2 | 0,6 | 0,6 | 0,6 | 0,53 | 0,6 | 0,6 | 0,53 | 0,6 | 1,45 | 1,36 | |||||||||
y | 2,2 | 2,45 | ||||||||||||||||||
y | - | 13.6 | 14,2 | 14,2 | 14,75 | 14,45 | 17 | 14,75 | 14 | 25,9 | 28,2 | |||||||||
y | °C | 1127 | 1087 | 1087 | 1087 | 1117 | 1227 | 1087 | 1327 | 1357 | ||||||||||
y | mm | 4810 | 7690 | 5200 | 5200 | 7690 | 5200 | 5200 | 7300 | 7453 | 5228 | |||||||||
y | mm | 1750 | 1500 | 1500 | 1500 | 1500 | 1770 | 1700 8) | 1415 | |||||||||||
y | mm | 1355 | 1355 | 1355 | 1355 | 1355 | 1348 | |||||||||||||
y | kg | 3500 (3200) | 3540 | 2827 | 3400 | 3540 | 3450 | 3650 | 2850 | 3575 | 3650 | 4125 | ||||||||
y | kg | 4275 | 4275 | |||||||||||||||||
y | s | 9 | ||||||||||||||||||
y | s | 18 | ||||||||||||||||||
y | - | [dvig] | [dvig] | [sst] | [uvauga] | [sst] | [dvig] | [uvauga] | [dvig], [uvauga] | [dvig] | [dvig] | [wiki] | [dvig] | [sst] |
Some sources of information and images:
Last update: 10.2.2011
If you have any suggestions or find mistakes, please contact me
Back on homepage www.leteckemotory.cz