NK-62, NK-63

Kuzněcov, SSSR

	An-124
	M-90

NK-62 byl demonstrátor kombinovaného turbodmychadlového a turbovrtulového motoru. Základem byla střednětlaká a vysokotlaká část z NK-25. Dmychadlo bylo poháněno třístupňovou nízkotlakou turbínou, stejná hřídel přes reduktor poháněla také dvě protiběžné vrtule velkého průměru. ¹⁾

První testovaný exemplář vykazoval tah 245,2 kN ²⁾ při specifické spotřebě 29,37 kg.kN^-1.h^-1. Cestovní spotřeba byla vypočítána 48,95 kg.kN^-1.h^-1. Testování NK-62 probíhalo od prosince 1982 až do roku 1990. Dva stohodinové testy potvrdily efektivnost vybraného schématu i rezervu pro budoucí zvyšování výkonu a životnosti.

Na základě výpočtů a měření NK-62 v letech 1985-1987 byl rozpracován projekt NK-62M, motor s tahem zvýšeným na 284,4 kN a s nižší specifickou spotřebou. Zda motor existoval jen na papíře, nebo byl i sestrojen a testován, není známo. Zdroje však hovoří o tom, že na zkušebním stendu bylo tahu 284,4 kN dosaženo - ať už to byl NK-62, nebo NK-62M.

Začátkem 90. let navrhovala Mjasiščevova konstrukční kancelář transportní letoun, poháněný osmi motory NK-62M s přídavným spalováním, celkový tah takového motoru měl být 343,2 kN. Pro tento motor se nabízí označení NK-62MF, i když nemusí být "oficiální".

Je vhodné zmínit, že jsou veřejně dostupné dva nákresy NK-62. Ten ze zdroje [dvig] motor vyobrazuje s jednostupňovým dmychadlem a se šestistupňovým střednětlakým kompresorem, naproti tomu zdroj [zrelov] zobrazuje dvoustupňové dmychadlo, na stejné hřídeli s jednostupňovým nízkotlakým kompresorem, kompresor středního stlačení byl pětistupňový ³⁾

Nákres NK-62 ze zdroje [dvig]

Nákres NK-62 ze zdroje [zrelov]

Dalším rozvinutím myšlenky NK-62 a NK-62M se Kuzněcovova kancelář v roce 1989 dostala k projektu tříproudového turbodmychadlového motoru NK-63 pro velké dopravní a transportní letouny. NK-63 byl založen na motoru NK-32, ke kterému měl být přidán krytý, dvoustupňový propfan, poháněný nízkotlakou turbínou. Obracení tahu se mělo dít negativním natočením listů propfanu a použitim klasického obraceče pro střední proud, obtékající jádro motoru. Další změnou oproti předchůdci měly být úpravy vzduchového traktu motoru, mající za cíl zvýšení účinnosti kompresoru a turbíny. Předpokládalo se široké použití hluk pohlcujících konstukčních prvků a materiálů.

NK-63

Na západě se už ke konci 80. let zvažovalo nasazení motorů o velmi vysokém tahu, ne však v SSSR. Tento fakt nehrál do karet novým motorům Kuzněcovovy kanceláře. Navíc blížící se konec SSSR a porozpadový stav ruské ekonomiky a průmyslu podobným projektům také nepřál.

Přesto alespoň dva letouny, které mohly využít potenciál NK-62/62M/63 by se našly. Těžký transportní letoun An-124 byl jeden z nich. V tomto případě plány ztroskotaly na ekonomických důvodech - nevyplatilo by se zavádět výrobu a integraci nového typu, když byl An-124 vyráběn jen malosériově, s vyhovujícími motory D-18T.

Druhým typem, ovšem jen ve stádiu návrhu, byl netradičně řešený transportních letounů Mjasiščevovy konstrukční kanceláře. Ta rozpracovala několik koncepcí letounu, schopného nést supertěžké náklady v kontejneru zavěšeném pod křídlem, mezi gondolami s podvozkem a pilotní kabinou. Koncepce MGS-1, MGS-2 a MGS-3 měla 6 turbovrtulových motorů, u koncepce MGS-2 byl také vypracován návrh s osmi turbodmychadlovými motory. Kandidáty na pohonné jednotky byly typy D-18T, NK-92, NK-62M, NK-63, RB.211 a Trent 630. Dále, již v rámci projektu označeném M-90, byla rozvíjena koncepce MGS-6 a MGS-8. V případě MGS-6 s nosností 250 tun bylo uvažováno 6 motorů NK-62M o tahu 29 tun každý. Varianta MGS-8 o nosnosti 400 tun měla mít stejnou konstrukci, ale pohon mělo obstarávat 8 motorů NK-62M, pro zkrácení vzletu vybavených přídavným spalováním - suma tahů všech motorů 280 tun ⁴⁾! Projekt M-90 se dostal jen do stádia testů zmenšených modelů v aerodynamickém tunelu, práce byly ukončeny v roce 1992.

I přes to, že se pro motory NK-62 a jen na papíře existující NK-63 nenašlo žádné praktické použití, Kuzněcovova kancelář při vývoji získala zkušenosti s motory o vysokém obtokovém poměru - projekty tak byly pro Kuzněcova jistým nakročením do technologií 21. století. Na na přelomu 80. a 90. let kancelář pracovala na řadě dalších zajímavých konstrukcí, nebo motorech s velmi vysokým tahem - NK-44, NK-92, NK-110 apod. Po mnoha letech více či méně intenzivního vývoje ze všech těchto projektů zůstal jen NK-93, který má jistou šanci, že bude dotažen do konce.

Poznámky:

Parametry motorů NK-62 a NK-63

Některé zdroje použitých informací a obrázků:

• http://www.ssau.ru/english/ssau/
• [dvig] Dvigateli 1944 - 2000
• [wikink] https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D0%BD%D0%B0%D1%83%D1%87%D0%BD%D0%BE-%D1%82%D0%B5%D1%85%D0%BD%D0%B8%D1%87%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D0%BA%D0%BE%D0%BC%D0%BF%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81_%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%B8_%D0%9D._%D0%94._%D0%9A%D1%83%D0%B7%D0%BD%D0%B5%D1%86%D0%BE%D0%B2%D0%B0
• [zrelov] Зрелов В. А. Отечественные газотурбинные двигатели. Основные параметры и конструктивные схемы. — Машиностроение, 2005
• http://alternathistory.org.ua/aviatsionnaya-sistema-mgs-mnogotselevoy-samolet-m-90okb-myasishcheva

Poslední aktualizace: duben 2015