O webu Bannery a partneři Letecké motory Popisy motorů Teorie a další články Slovník pojmů Časté otázky Srovnání motorů Převaděč jednotek Zajímavé odkazy Literatura Expozice For English readers Ruská letecká výzbroj Popis zbraní Články Pilot Súčka Technik u dopravky Jindřichův Hradec Letecké simulátory Jesenicko 2.0 ZK VFR Objects FSbox - crashboxy Přehled scenérií ČR Poznatky z tvorby Časté problémy s FS Lock On - tutorial Ka-50 Black Shark Ostatní Cyklovýlety Akce & fotky Kalendář akcí Mapa leteckým muzeí Letecké dny v ČR/SR Letecké dny a akce Aviatická pouť 2010 Aviatická pouť 2012 CIAF 2000 CIAF 2002 CIAF 2003 CIAF 2004 CIAF 2005 CIAF 2006 CIAF 2007 IFD 2008 Přerov 2005 Přerov 2006 Flying Rhino 2005 Flying Rhino 2007 Flying Rhino 2008 Flying Rhino 2009 Ramstein Rover 2012 Náměšť, Hradec 95/6 Náměšť 1995 a 1996 Náměšť 2006 Mošnov 1989 Den NATO 2006 Den NATO 2007 Dny NATO 2008 Dny NATO 2012 Čáslav 2007 Sliač 1964 Sliač 2003 Sliač 2005 Národné let. dni 2007 Malacky 2009 CSIAF 1992 Le Bourget 2007 RIAT 2009 TLP 2008 Duxford 2008 Kecskemét 2008 Kecskemét 2010 Airpower 2009 NTM 2009 Radom 2013 Cihelna 2006 Cihelna 2007 Cihelna 2010 Cihelna 2012 Den Pásovce 2009 Den Pásovec 2010 Kbely Bílý Potok Olomouc Neředín Králíky, tvrz Bouda Lešany Vyškov AirPark Zruč TM Brno Krakow 2013 Muz. Orla Bialego Świdnica Košice SPSL 2008 Messerschmitt Stif. Schleißheim Cottbus Gatow Peenemünde Sinsheim Gatčina NASM Castle Air Museum Hill Aerospace Museum Pacific Air Museum USS Hornet Planes of Fame Cradle of Aviation Kennedy Space Center Midland Museum of Flight USS Interpid Hendon De Havilland Museum Le Bourget Museum Linköping Aeroseum Ängelholm Moskva Siem Reap Bukurešť War Remnants Museum Rimini Caproni Automoto Autosalon 2005 AUTOTEC 2008 Ecce Homo 2005 Ecce Homo 2006 Ecce Homo 2007 Ecce Homo 2008 Ecce Homo 2009 FMX Brno 2010 Fotky z letů Let nad Jeseníky I Let nad Jeseníky II Let v Piper L4J Praha - Chania 2007 Ostatní Priessnitzův pohár 07 Delfín OK-ATS JAS-39 Gripen Panorama Medlánky 24.2.2008 Depozit TM Brno Dargen Ignis Brunensis 2008 aukce Mariánské Láz. California agric. mus. Petroleum museum Možnosti webu

Switch to English Přidat k oblíbeným Verze pro tisk
Spřátelené weby
L-39 Výcvikový systém ATM Online www.airbase.cz www.militarybox.cz Československá PVO další odkazy

Konstrukce proudových motorů

Jak již bylo zmíněno, základní součástí každého proudového (obecněji turbínového) motoru je generátor plynu, skládající se z kompresoru, spalovací komory a turbíny. Pro správnou činnost je neméně důležitý vhodný vstup vzduchu (obvykle součást letadla) a výstupní tryska. Jednotlivé typy motorů pak mají své specifické komponenty - dmychadlo, vrtule, přídavné spalování, obraceč tahu a vektorování tahu

Vstup vzduchu

Vstupní ústrojí zajišťuje přívod potřebného množství vzduchu do motoru a při letu obvykle zvýšení statického tlaku vzduchu ještě před vstupem do samotného motoru. Proudové motory by nepracovaly efektivně, při některých režimech letu vůbec, kdyby nebyl letoun vybaven vhodně navrženým vstupním ústrojím. Vstupy vzduchu se dělí na podzvukové a nadzvukové.

Kompresor

Stlačuje vzduchu vstupující do motoru, je poháněn turbínou. Podle konstrukce se kompresory dělí na axiální (osové) a radiální (odstředivé).

Spalovací komora

Ve spalovací komoře je zapálením paliva plynu dodána tepelná energie, plyn expanduje, zvyšuje svou rychlost a konečně v trysce vyvozuje tah.

Turbína

Odebírá plynu vystupujícímu ze spalovací komory část kinetické energie a využívá ji pro pohon kompresoru. Turbína též může pohánět zařízení pro vyvození hlavního tahu - dmychadlo, vrtuli apod.

Výstupní tryska

Převádí tepelnou a tlakovou energii plynu na energii kinetickou. Bez vhodné trysky by motor dosahoval podstatně nižšího tahu. Trysky se dělí na konvergentní (podzvuková) a konvergentní-divergentní (nadzvuková)

Dmychadlo

Dmychadlo, v případě motorů s nízkým obtokovým poměrem někdy nazýváno nízkotlaký kompresor, vyvozuje hlavní tah dvouproudových (turbokompresorových) motorů. Pracuje s nižšími otáčkami, neurychluje proud tolik jako jádro motoru, ale protéká jím velké množství vzduchu, díky čemuž je efektivnější a provoz dvouproudových motorů ekonomičtější.

Vrtule

Jedná se o klasickou vrtuli, která je přes reduktor otáček napojena na hřídel turbíny motoru. U turbovrtulových motorů vytváří vrtule hlavní a prakticky i jediný tah.

Přídavné spalování

Slouží ke krátkodobému zvýšení výkonu motoru o 20-50% díky vstřikování paliva do proudu plynů za turbínou. Je to umožněno díky tomu, že tento proud plynů stále obsahuje dostatek kyslíku pro další hoření. Při přídavném spalování ale dramaticky roste specifická spotřeba paliva, a to i o více než o 200%. V konečném důsledku je spotřeba paliva za jednotku času až 5x tak velká jako spotřeba při maximálním výkonu bez přídavného spalování. Z "východu" přišlo pro přídavné spalování označení forsáž.

Obraceč tahu

Obraceč tahu neboli reverz otáčí většinu z motoru vycházejících plynů o 90-180° vpřed – vyvozuje opačný tah. Otočení plynů se může provádět několika způsoby – například vyklopením rozměrných deflektorů za trysky motoru (např. regionální letouny) nebo ještě před trysky (např. Tornado), atd. Obraceče se používají pouze u dvouproudových motorů a slouží výhradně k couvání nebo brždění, vždy jen na zemi. Obraceče se využívají u mnohých dopravních a transportních letounů, často jsou jimi vybaveny motory malých regionálních letounů, zatím snad jedinými bojovými letouny s obraceči jsou švédský AJ37 Viggen a západoevropské Tornado. V současnosti se vyvíjí a vyrábějí motory, které obraceč nemají standardně, ale mohou jim být dovybaven - např. novější verze ruského RD-33.

Vektorování tahu

Vektorování tahu (Thrust Vector Controlled – TVC) spočívá ve vychylování proudu plynu, vycházejícího z motoru – ovládání směru tahu. První motory s touto technologií se používaly a používají na letounech S/VTOL s krátkým / svislým vzletem a přistáním. Typickým zástupcem je Harrier, u kterého jsou plyny z motoru vyvedeny na boky trupu do celkem čtyř trysek, které se mohou sklopit o více než 90° dolů a umožňovat tak za předpokladu, že je motor dostatečně výkonný, vznášení letounu. U dalších, převážně experimentálních, letounů S/VTOL může být vektor tahu usměrněn kombinací různých deflektorů postavených do proudu spalin. Trysky těchto motorů nejsou vystaveny tak extrémním námahám, protože se nepoužívají při zapnuté forsáži. Popsané trysky slouží pouze pro účely S/VTOL, nikoliv ke zvýšení manévrovacích schopností ve vzdušném boji.

Dnes je pojem vektorování tahu znám spíše v souvislosti s tryskami moderních stíhacích letounů s vysokou manévrovatelností. Tyto trysky se dělí na ploché / kulaté a dvourozměrné / trojrozměrné. Jako první vznikla plochá dvourozměrná tryska. V SSSR ji vyvinul v Ufinském výzkumném a výrobním závodě šéfdesignér Alexej A. Ryznovat jako experimentální pro motory Al-31F letounu Su-27. V USA se plochá tryska skloubená s obracečem tahu testovala na zkušebním letounu F-15S/MTD (Short Takeoff and Landing Maneuver Technology Demonstrator, první let 10. 5. 1989), první americké sériově vyráběné letadlo s plochou vektorovanou tryskou bude F-22. Nevýhodou plochých trysek je o 14 – 17% menší výkon, protože proud spalin se musí na velmi krátké vzdálenosti přetvarovat z kulatého (turbína) na plochý, menší nevýhodou je potom nutnost přizpůsobit drak letounu netradičním tryskám. Ploché trysky jsou ovšem pouze dvourozměrné – proud otáčejí pouze ve svislé rovině.

Druhým typem vektorovaných trysek jsou trysky kulaté. U nich již nedochází ke ztrátám, ale vzniká další problém – vytvoření dokonalého, kulatého (!) přechodu mezi pevnou a pohyblivou částí, kde má plyn vysoký tlak a teplotu přes 1500°C. Každá netěsnost by znamenala poškození a následný požár. Druhým problémem bylo vytvoření spolehlivého, výkonného a relativně malého hydrodynamického ovládacího systému, jehož pracovní kapalinou může být hydraulický olej nebo letecký petrolej dodávaný automatickým palivovým systémem motoru. Prvním úspěšným provozovatelem kulatých ovládaných trysek je Rusko. To během 12 let trvajícího vývoje vyřešilo všechny zásadní problémy a v roce 1996 předvedlo letoun Su-37, vybavený vektorovanými motory AL-31FN. Mnoho nových ruských motorů už může být vybaveno vektorovanou tryskou včetně motorů RD-33 se systémem KLIVT pro nejnovější letouny MiG-29M/SMT. Kulaté trysky už vznikly také v západní Evropě a to pro motory EJ200 letounů Eurofighter Typhoon. V USA se tyto kulaté trysky nijak výrazně neprosadily, ale není vyloučeno, že by je v budoucnu měly letouny JSF.

 

 

 



Přístupů od 24. 4. 2002